Vlasta Burian
Bořivojova 108
Praha 3
MAPA
Ladislav Fuks
Koněvova (dříve Poděbradova) č. 175/1625
Praha 3
MAPA
Milena Jesenská
Prokopovo náměstí 4
Praha 3
MAPA
Jaroslav Ježek
Rokycanova 8
Praha 3
MAPA
Michal Kácha
Jeseniova 47
Praha 3
MAPA
František Kubka
Baranova (Vratislavova) – dům byl zbořen při asanaci Žižkova
Praha 3
MAPA
Jaroslav Marvan
Milíčova 4
Praha 3
MAPA
Rudolf Medek
U Památníku 2
Praha 3
MAPA
Emil Vachek
Ondříčkova 1
Praha 3
MAPA
Jindřich Vodák
Husinecká č. 25/792
Praha 3
MAPA
Václav Vilém Štech
U Rajské zahrady č. 14/809
Praha 3
MAPA
Jaroslav Žák
Husinecká 14
Praha 3
MAPA

Milena Jesenská

Prokopovo náměstí 4

               V rohovém domě na Prokopově náměstí se v létě 1896 narodí zubnímu lékaři Janu Jesenskému, který zde má v prvním patře byt s ordinací, jediná dcera pojmenovaná po matce Milena. Jesenský záhy opouští dělnický Žižkov s jeho nepříliš movitou klientelou. Jeho nové adresy na Národní třídě a v Ovocné ulici dokumentují profesní i sociální vzestup. Zakládá pražskou stomatologickou kliniku a stává se členem profesorského sboru Univerzity Karlovy.

Milena stráví na Žižkově jen pět let svého dětství s výhledem z okna na stánky trhovkyň, které až do výstavby nové tržnice pod sokolovnou v třicátých letech, zaplňují celý prostor dnes pustého náměstíčka i přilehlých ulic. Možná že matné vzpomínky na tento výhled se Mileně Jesenské vybaví, až bude psát tyto řádky: „Ulice není neživá věc. Ulice má tvář. Má pevné, význačné, výrazné rysy jako lidský obličej. Někdy si vzpomenete některé ulice, chutnáte její příchuť, vidíte živě její tvář a neuvědomujete si ani, jak v podrobnostech vypadá. To nevyslovitelné něco, co sálá z fronty domů, z osvětlení obloukových lamp, z úhlů šikmých slunečních paprsků, z nebe odkrojeného lomenou linií střech, z nějakého stromu, z několika schodů, z drožkářské kobyly, která tam pravidelně stává, nebo z naivního štítu starého pekařského nebo uhelného obchodu, to všecko tvoří určitý celek jistých nálad.“1

 Milena, po předčasné smrti své matky pojednou samostatná mladá dáma, záhy opouští předurčené studium lékařství a se svým prvním manželem, spisovatelem Ernstem Pollakem, poznává vídeňské literární salóny. Navazuje přátelství s Franzem Kafkou, jehož povídky překládá do češtiny, a stává se adresátkou později knižně vydaných Dopisů Mileně (Briefe an Milena). Po návratu do Prahy se spolu se svým druhým manželem, avantgardním architektem Jaromírem Krejcarem, účastní kulturního života zdejší levicové intelektuální scény. Jako nezávislá novinářka zaplňuje stránky denních listů a časopisů svými fejetony, které se až posmrtně dočkají souborných knižních vydání. V listopadu 1939 je pro své občanské postoje zatčena a internována v koncentračním táboře Ravensbrűck, kde v předposledním roce války umírá jako jedna z obětí nacismu.

 

Milena Jesenská

10. srpna 1896 na Žižkově – 17. května 1944 v KT
Ravensbrücku

Novinářka, spisovatelka, přítelkyně a překladatelka Franze Kafky

Z díla: Mileniny recepty (1925), Cesta k jednoduchosti (1926), Člověk dělá šaty (1927). Posmrtně: Zvenčí a zevnitř: antologie textů Mileny Jesenské (1996), Nad naše síly: Češi, Židé a Němci 19371938 (1997).

1 Milena Jesenská, Výkladní skříně, Národní listy, č. 241, 3. září 1922, s. 2.

NAHORU