Vlasta Burian
Bořivojova 108
Praha 3
MAPA
Ladislav Fuks
Koněvova (dříve Poděbradova) č. 175/1625
Praha 3
MAPA
Milena Jesenská
Prokopovo náměstí 4
Praha 3
MAPA
Jaroslav Ježek
Rokycanova 8
Praha 3
MAPA
Michal Kácha
Jeseniova 47
Praha 3
MAPA
František Kubka
Baranova (Vratislavova) – dům byl zbořen při asanaci Žižkova
Praha 3
MAPA
Jaroslav Marvan
Milíčova 4
Praha 3
MAPA
Rudolf Medek
U Památníku 2
Praha 3
MAPA
Emil Vachek
Ondříčkova 1
Praha 3
MAPA
Jindřich Vodák
Husinecká č. 25/792
Praha 3
MAPA
Václav Vilém Štech
U Rajské zahrady č. 14/809
Praha 3
MAPA
Jaroslav Žák
Husinecká 14
Praha 3
MAPA

Michal Kácha

Jeseniova 47

            Michal Kácha je čelným představitelem českého anarchismu, který má v dělnickém prostředí Žižkova řadu stoupenců. Hloubavý myslitel na ševcovském verpánku nachází svoji cestu k ideologii anarchismu. Konflikty s policií a státní mocí, výslechy, zatčení a perzekuce jeho přesvědčení jen posilují. V žižkovské domácnosti, kterou sdílí s družkou Marií Müllerovou, zdarma spravuje boty nemajetným a poskytuje útočiště revolucionářům skrývajícím se před c. k. policií. Podle Eduarda Basse se v chudém žižkovském bytě kuly plány na velké převraty i drobné provokace a hned jmenuje další účastníky těchto sezení: Antonína Boučka, V. H. Brunnera, Jaroslava Haška, Jiřího Mahena, Josefa Macha, Fráňu Šrámka, Rudolfa Těsnohlídka a Karla Tomana. „Ještě sem chodili arci všelicí kamarádi dělníci, adepti, talenti, geniové, propagátoři, špiclové, delegáti, bohémové, exekutoři, policajti s konfiskačním nálezem nebo žižkovský pan komisař s rozkazem k prohlídce bytu.“1

Na počátku dvacátého století se podílí na vzniku české anarchistické federace, pokoušející se zastřešit skupinky anarchistů, rediguje dělnický list Práce, a později Komunu, Zádruhu a Novou Omladinu, s nimiž spolupracuje i mladý Jaroslav Hašek. Ten je zatčen při anarchistických oslavách Prvního máje 1907, když policie přehradí kordonem cestu průvodu, který táhne za zpěvu Rudého praporu a dalších revolučních písní Ječnou ulicí. Někdo udeří holí jednoho ze strážníků a zatčen je – Hašek, kterého si strážník pamatuje, že křičel, Natři ho! Jako svědek v jeho prospěch se u soudu přihlásí právě Kácha. Hašek se sice obratně hájí, že křičel pouze Spatři ho!, nicméně je odsouzen za vyzývání k násilí proti veřejnému činniteli na měsíc vězení.

Kácha úzce spolupracuje s anarchistickým kroužkem sdruženým kolem olšanské vily Stanislava K. Neumanna. Po básníkově odchodu od rodiny pomáhá Kamile Neumannové s vydáváním Knih dobrých autorů, a posléze si sám zařizuje vlastní nakladatelství, které vydává hodnotné a krásné knihy, ale s finanční ztrátou. Jedním z jeho projektů je anarchistický časopis pro děti Klíčení.

„Kácha byl osobnost, osobnost, jejíž tvořivost se spíše uplatňovala v impulsech, v organisaci práce, v pomoci jiným, než na popsaných a potištěných stránkách. Právě jeho případ utvrzuje mé přesvědčení, že tyto typy jsou často pro generační růst a kulturní setbu důležitější než jen a jen spisovatelé knížek,“ dokládá národní umělec František Halas a dodává: „Celý Káchův život byl hrdinským třením nouze. A tak byly časy, kdy vytahoval poslední knížky z knihovny, aby bylo na živobytí, a bylo těžko nám i jemu. Bylo také neveselo z krisí, kterým procházel socialismus, přátelé a svět vůbec. A přece přes všechen ten pelyněk byl spalován nekonečnou vírou v spravedlnost.“2

 

Michal Kácha

6. ledna 1874 na Zlíchově  – 11. května 1940 v Praze

Obuvník, redaktor anarchistických listů

 

Citáty:

1. Eduard Bass, K osudu Rudolfa Těsnohlídka, Kmen, 2, 1927, č. 1.

2. František Halas, Za Michalem Káchou, Kritický měsíčník, 1940, s. 272.

NAHORU