Vlasta Burian
Bořivojova 108
Praha 3
MAPA
Ladislav Fuks
Koněvova (dříve Poděbradova) č. 175/1625
Praha 3
MAPA
Milena Jesenská
Prokopovo náměstí 4
Praha 3
MAPA
Jaroslav Ježek
Rokycanova 8
Praha 3
MAPA
Michal Kácha
Jeseniova 47
Praha 3
MAPA
František Kubka
Baranova (Vratislavova) – dům byl zbořen při asanaci Žižkova
Praha 3
MAPA
Jaroslav Marvan
Milíčova 4
Praha 3
MAPA
Rudolf Medek
U Památníku 2
Praha 3
MAPA
Emil Vachek
Ondříčkova 1
Praha 3
MAPA
Jindřich Vodák
Husinecká č. 25/792
Praha 3
MAPA
Václav Vilém Štech
U Rajské zahrady č. 14/809
Praha 3
MAPA
Jaroslav Žák
Husinecká 14
Praha 3
MAPA

Jaroslav Žák

Husinecká 14

Humorista a spisovatel Jaroslav Žák je úzce spojen s Žižkovem, který oslavil v kultovním parodickém románu Z tajností žižkovského podsvětí.

 

Mé slavné rodiště je Žižkov, obec chará,

Hojná na putyky a footballmatche z jara.

Tam jsem se narodil a to je víc než jistý,

na tomhle záleží: Jsem synem fotbalisty.

 

Studentská báseň je vytvářením mýtu, který charakterizuje budoucího úspěšného humoristu a parodistu. Ve skutečnosti se Jaroslav Žák narodil na Letné jako syn c. k. poštovního úředníka. Záhy se však rodina stěhuje na Žižkov, kde malý Jaroslav stráví dětství v Husinecké ulici. Tehdy to byla tichá ulice, v jejímž ohybu stály za mřížovými ploty dvě vily, které až v třicátých letech ustoupily novostavbám činžovních domů, a umělecký grafický závod založený vynálezcem světlotisku Jakubem Husníkem. Mnohem později Žák napíše: „Mezi Husová Square a Karlová Street, hlavními tepnami Spojených států žižkovských (dnešní Husitská a Seifertova ulice, pozn. red.) prostírá se tajuplný distrikt, propletený sítí dosud neprobadaných uliček. Občas sice dostal nějaký ztřeštěný turista pošetilý nápad procestovat pěšky toto území, ale za těmito nerozumnými odvážlivci se navždy zavřela temná clona žižkovské džungle a nikdy již o nich jejich přátelé, eventuelně věřitelé neuslyšeli.“

 

Pro budoucího spisovatele mělo určující význam studium na klasickém gymnáziu v Kubelíkově (dříve Libušina, Dvořákova ulice, dnes Obchodní akademie, pozn. red.). Podle třídních výkazů nepatřil k nejlepším studentům, a nejednou se dostal do konfliktu se školními řády vydáváním třídního časopisu Záře nad pohanstvem, který vyplňoval parodickými básněmi nejen na uznávané antické klasiky z povinné latinské četby, ale i na ctihodné členy profesorského sboru. Historika P. znectil takto:

 

Dál P. šmaťhavý tu následuje v řadě,

skví vous se černý mu na učenecké bradě.

Vždy cancá poutavě o založení Říma

a třída pozorná pravidlem při tom dřímá.

 

Po něm je F, též Fattík, muž to zručný.

Má břicho mohutné a zášíjek též tučný.

Má rekord v krafání a v žraní masa porce

a v tom jak z rukávu chemické sype vzorce.

 

Hlavním inspiračním zdrojem další Žákovy tvorby se stane studentské prostředí se svým svérázným žargonem, které důvěrně poznal ve studentských škamnách a později i za katedrou jako středoškolský profesor latiny. Celou řadu fejetonů publikoval v Lidových novinách, aby je později shrnul do knihy Študáci a kantoři, která s podtitulem Přírodopisná studie přináší svěží pohled na střední školu, kterou vnímá jako „kolbiště, kde utlačovaný lid studentský, čili študáci, vede nesmiřitelný boj proti panující kastě prófů, neboli kantorů.“ V roce 1937 Žák sepsal pro Divadlo E. F. Buriana studentskou komedii Cesta do hlubin študákovy duše, která vyšla knižně a režisér Martin Frič podle ní natočil stejnojmenný film.

Spolu s přítelem, malířem Vlastimilem Radou vstoupil Žák (ještě pod pseudonymem Jerry Jack) do literatury v roce 1930 knihou Budulínek a Matlafousek čili Vzpoura na parníku primátor Dittrich, na niž navázali o tři roky později knihou Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české, která čerpá ze sociálního fenoménu trampingu. Téhož roku spolu napsali parodii na gangsterské detektivky Z tajů žižkovského podsvětí, která začíná takto:

„Sychravý podzimní večer rozprostíral svá šerá chapadla nad Spojenými státy žižkovskými. Hustá a neproniknutelná mlha, pověstná mlha žižkovská, sestupovala se skalistých úbočí Židovských pecí a ploužila se hýřícími boulevardy i zatuchlými uličkami, dosahujíc až k západní hranici žižkovské republiky, k viaduktu u Bulhara, kdež z ní vyčnívala toliko bronzová, hrdě vztyčená socha žižkovské svobody, stojící na rozhraní mladé republiky a dohasínající západní civilisace.“

Hlavní hrdiny představují na jedné straně detektiv Franta Bidlo se svým pomocníkem MUC. Vacounem a na druhé vůdci dvou gangsterských tlup Lojza Kápo a žlutý ďábel Harry Mi-Kota, kteří tyjí z jakési prohibice naruby, kdy v tajných doupatech se podává zakázaná malinovka a další nealkoholické limonády. Hlavní dějovou linii prokládají četné vedlejší příběhy, v nichž si autoři s chutí pohrávají s mnohovýznamností rodného j azyka a vrší na sebe paradoxní recesistické gagy.

 

Žák po osvobození odchází zpoza profesorské katedry, aby se plně věnoval literární a publicistické tvorbě. Po únoru 1948 mu však zakáží publikovat a až koncem padesátých let mu vyjdou dvě knihy ze sportovního prostředí, které důvěrně poznal jako úspěšný závodník lehkoatletického oddílu pražské Slavie.

 

 Jaroslav Žák

28. listopadu 1906 v Praze – 29. srpna 1960 v Praze

Spisovatel, novinář a humorista

Z díla: Budulínek a Matlafousek aneb Vzpoura na parníku Primátor Dittrich (1930), Z tajností žižkovského podsvětí: gangsterská detektivka (1933), Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české: Epopej z válek trampsko-paďouských (1933), Študáci a kantoři: přírodopisná studie (1937), Příběhy děda Posledy (1937), Vydržte až do finiše! (1939), Pan Posleda, přítel študáků (1939), Svět se mění nenápadně (1940), Hvězdy nad Roupkovem (1941), Oheň (1943), Bavíme se ušlechtile (1945), Mezi nebem a zemí (1946), Kámen mudrců (1946), Kouzelné rukavice (1958), Dobrý borec Antonín (1959). Posmrtně Ve stínu kaktusu (1990), Žákovská knížka Žáka Jaroslava (1991), Konec starých časů (1991), Na úsvitu nové doby (1993), Nesportovní povídky (2001). 

NAHORU