Vlasta Burian
Bořivojova 108
Praha 3
MAPA
Ladislav Fuks
Koněvova (dříve Poděbradova) č. 175/1625
Praha 3
MAPA
Milena Jesenská
Prokopovo náměstí 4
Praha 3
MAPA
Jaroslav Ježek
Rokycanova 8
Praha 3
MAPA
Michal Kácha
Jeseniova 47
Praha 3
MAPA
František Kubka
Baranova (Vratislavova) – dům byl zbořen při asanaci Žižkova
Praha 3
MAPA
Jaroslav Marvan
Milíčova 4
Praha 3
MAPA
Rudolf Medek
U Památníku 2
Praha 3
MAPA
Emil Vachek
Ondříčkova 1
Praha 3
MAPA
Jindřich Vodák
Husinecká č. 25/792
Praha 3
MAPA
Václav Vilém Štech
U Rajské zahrady č. 14/809
Praha 3
MAPA
Jaroslav Žák
Husinecká 14
Praha 3
MAPA

František Kubka

Kubka své dětství prožívá na Žižkově, kde si jeho otec kupuje z manželčina věna nájemný dům.

„U nás na Olšanech byl hřbitov za rohem a tudy denodenně chodily pohřby s břesknou muzikou.“[1] Kubkův dům byl zbořen při modernizaci bytového fondu v osmdesátých letech, stejně jako byla rozparcelována mezi válkami pláň Baklovky, táhnoucí se jižně až k Floře. „Seděl jsem na prahu a naslouchal pohádkám služebné Mařenky, která na zasklené pavlači žehlila prádlo. Okno na dvorek bylo otevřené. Na dvorku zpívala pěnkava. Kolotoč na Baklovce hudl věčně stejnou truchlivou písničku.“[2] Ve vzpomínkách si spisovatel vybavuje i příběhy z každodenního života žižkovského pavlačového domu: „V sousedství pochytali strážníci penězokaze a jednoho z nich odvedli v želízkách, která kupodivu neřinčela. Pan Hauser u nás v domě hodil po své ženě rozsvícenou petrolejovou lampu a manželce hořela sukně. Pan řezník zezdola odejel do Klánovic a tam se v lese oběsil.“[3]

František Kubka nebude jediný z domu, kdo se prosadí v pražském kulturním životě. O osm let starší syn „vdovy po konduktérovi“ klarinetista Artur se stává pedagogem pražské konzervatoře a členem České filharmonie. Svou prvotinu Ozvuky ze Šumavy podpisuje Kubka ještě jako student c. k. gymnázia pseudonymem A. V. Buk. Již pod vlastním jménem pak vydává před narukováním na frontu světové války sbírku lyrické poezie Slunovrat.

Kubka se účastní prvního odboje jako příslušník československých legií v Rusku, odkud čerpá látku k literární tvorbě. Do vlasti se vrací jedním z posledních transportů z mandžuského Charbinu a získává místo sekretáře pražského ústředí křesťanské mládežnické organizace YMCA. V roce 1927 je přijat do redakce vládního listu (vydávaného v německém jazyce) Prager Presse, odkud za deset let přechází přímo do služeb ministerstva zahraničních věcí.

Z ruského zajetí si Kubka odnáší dobrou znalost ruského jazyka, kterou využívá v překladech klasických textů ruské literatury (Tolstého Anny Kareniny a Slova o pluku Igorově) i v politice. Po druhé světové válce se stává přednostou zahraničního odboru pro kulturní styky na  ministerstvu informací a později československým vyslancem v Sofii. Na přelomu padesátých a šedesátých let je Kubkovo dílo vydáno v souboru dvanácti svazků, které ukazují tematickou i žánrovou pestrost jeho tvorby. Za nacistické okupace se stejně jako další spisovatelé obrací k historické tematice posilující v temných dobách národní vědomí. Jeho Karlštejnské vigilie jsou pokusem o český Dekameron, rámovaný vyprávěním dvořanů během pobytu Karla IV. na Karlštejně. Jedna z povídek, vyprávějící, kterak záletná manželka přelstila ďábla, po válce poslouží jako scénář celovečerního filmu Alena. Kubka přetaví i oblíbené lidové čtení Historie o bratru Palečkovi do podoby dvoudílného historického románu, kde hlavní postavou učiní veselého rytíře Jana Palečka na dvoře a ve službách krále Jiřího z Poděbrad. Faktografickou hodnotu mají i jeho knihy, v nichž vzpomíná na osobnosti literatury a kulturního světa vůbec, byť jsou nepochybně ovlivněny (auto)cenzurou. V období pražského jara se tak zájmu čtenářů těší vzpomínky na dosud zamlčovanou osobnost Prezidenta Osvoboditele.

 

František Kubka

4. března 1894 v Praze 7. ledna 1969 v Praze

Novinář, spisovatel, básník, překladatel

Z díla: Slunovrat (1914), Barvy východu (1923), Básníci revolučního Ruska (1924), Dvojníci a sny (1926), Povídky pro Jiříčka (1927), Sedmero zastavení (1931), Skythský jezdec (1941), Pražské nokturno (1943), Karlštejnské vigilie (1944), Palečkův úsměv (1946), Černomořské večery (1949), Bulharský deník: zápisky spisovatele a diplomata (1949), Sto dvacet dní (1950), Malé povídky pro Mr. Trumana (1951), Picassova holubice (1953), Dědeček (1953), Básníkova svatba (1955), Z cest (1958), Ječmínkův návrat (1958), Hlasy od východu (1960), Tváře ze západu (1961), Setkání s knihami (1963), Kniha o knihách (1964), Legendy o květinách (1967), Mezi válkami: Masaryk a Beneš v mých vzpomínkách (1969), Zpívající fontána aneb Devět pražských novel (1970).



1 František Kubka, Setkání s knihami, Praha 1963, s.13.

2 Tamtéž, s.9.

3 Tamtéž, s.1314.


NAHORU