Vlasta Burian
Bořivojova 108
Praha 3
MAPA
Ladislav Fuks
Koněvova (dříve Poděbradova) č. 175/1625
Praha 3
MAPA
Milena Jesenská
Prokopovo náměstí 4
Praha 3
MAPA
Jaroslav Ježek
Rokycanova 8
Praha 3
MAPA
Michal Kácha
Jeseniova 47
Praha 3
MAPA
František Kubka
Baranova (Vratislavova) – dům byl zbořen při asanaci Žižkova
Praha 3
MAPA
Jaroslav Marvan
Milíčova 4
Praha 3
MAPA
Rudolf Medek
U Památníku 2
Praha 3
MAPA
Emil Vachek
Ondříčkova 1
Praha 3
MAPA
Jindřich Vodák
Husinecká č. 25/792
Praha 3
MAPA
Václav Vilém Štech
U Rajské zahrady č. 14/809
Praha 3
MAPA
Jaroslav Žák
Husinecká 14
Praha 3
MAPA

Emil Vachek

Ondříčkova 1

            Emil Vachek se narodil v Hradci Králové, ale po otcově smrti se vdova s třemi dětmi stěhuje do Prahy. Obraz žižkovské periferie, kde bydlí od roku 1911, se objevuje mnohem později v románu Bidýlko: „Okna na východ a západ, na jih a sever slepé stěny, k nimž se jednou připojí jiné činžáky, kol dokola nic než skála a chudokrevné periferijní pole, vzadu hřbitov a garáže.“ Ondříčkova ulice tehdy představuje výspu civilizace, bližší sousedním Královským Vinohradům než Žižkovu, od něhož ji odděluje pustá pláň usedlosti Vendelínky a skalnaté výchozy kolem starého židovského hřbitova. V domě bydlí také novinář Josef Pachmayer, který uvádí ve svých překladech do české literatury detektivní romány Arthura Conana Doyla s hrdinou Sherlockem Holmesem, nebo ukrajinský student, pozdější sociolog Olgerd Ippolit Bočkovskij. Jeho vzpomínky coby studenta petrohradské techniky na první ruskou revoluci uveřejňuje Vachek jako novinářský elév v Právu lidu.

            Z Vachkova obsáhlého literárního díla se Žižkova týká román Bidýlko, kde prokresluje typy obyvatel žižkovského činžáku. „Bidýlko nebylo ani obyčejná, hloupá pavlač s pěti partajemi – bylo přímo jeden jediný tvor o pěti údech. Byl to mozek o pěti kobkách, ale především jedno srdce o pěti komorách.“ Oněch pět partají tvoří věštkyně Černá babička, která si přivydělává nedovolenými potraty, utahaná prostitutka Lojzis, paní Mašínová s mnohodětnou rodinou, pradlena Chalupová s lehkomyslnou dcerou Madlenkou a poctivou Žofinkou, a hlavní hrdina knihy, shrbený stárnoucí chmaták se zlatým srdcem Ferda Stavinoha. „Má teorie je, že zlodějctví muší bejt a co muší bejt, není špatný. Muší bejt ze dvouch důvodů. Za předně – aby se vyrovnávaly majetkové rozdíly. Z poctivý práce nikdá nevznikne věčí majetek – ten byl dycky nakradenej nebo zděděnej a to je pěšky jako za vozem. Proto nesmí se nikdá kráct chudejm. Kdo takoví lidi vokrade, je lump a nepatří mezi kalakterní zloději. A za druhý je zlodějctví nutný u lidích, kerý maj vodvahu a mušej ji nějak cvičit.“ Takovouto svéráznou filozofii drobných zlodějíčků a takový kodex cti odpozoruje Vachek v soudní síni, kde je často přítomen jako zpravodaj Práva lidu. Nachází zde i vzor pro literární postavu Stavinohy v podobě rtuťovitého zlodějíčka Josefa Lukáše, který jej jednou okrade přímo na chodbách soudní budovy. Kniha končí happy-endem, který mu spolu se sentimentalitou vyčte část literární kritiky. Stavinoha se nakonec postaví na stranu zákona, když pomůže odhalit nebezpečnou bandu maďarských vyzvědačů, dostane od ministra národní obrany za odměnu trafiku a založí s Žofinkou vlastní rodinu.

            Bidýlko je snad nejpopulárnějším Vachkovým románem, který se dočká bezmála dvaceti vydání a na jeho motivy vznikne i divadelní hra Lišák Stavinoha. Vachkova tvorba je obsáhlá a ještě za první republiky vyjde souborné vydání jeho díla. Zkušenosti soudničkáře využije v cyklu detektivních příběhů s hlavním hrdinou detektivem Klubíčkem, kterého ve filmové verzi (Vražda v Ostrovní ulici, 1933) hraje Jindřich Plachta.

 

Emil Vachek

2. února 1889 v Hradci Králové 1. května 1964 v Praze

Spisovatel, dramatik a novinář

Z díla: List z dějin katolické církve (1911), Za frontou (1916), Řešeto (1918), Dech smrti (1920), Sup (1920), Cestou do nebe (1921), Vzpoura proti Bohu (1921), Podivuhodné příběhy Jana Křemelce (1921), Cestou do nebe (1921), Vražda manželstvím a jiné motivy (1922), Kovadlina (1923), Manželství s mrtvým a jiná prosa (1924), Hodný král a statečný vojín (1925), Pán světa (1925), Svatba v Absinth Baru (1925), Červená zahrada (1926), Bidýlko (1927), Tajemství obrazárny (1928), Svatá (1929), Čtyřicetiletý (1930), Divoké srdce (1930), Parasit (1930), Dvanácti hlasy ano (1931), Muž a stín (1932), Zlá minuta (1933), Krev nevolá o pomstu (1934), Puberta (1934), Žebrácká láska (1934), Nepřítel v těle (1936), Život na splátky (1936), Benedek (1936), Žil jsem s cizinkou (1938), Až se ucho utrhne (1940), První sklizeň (1940), Student Kosman (1940), Život je neúplatný (1942), Hnízdo (1943), Pondělí (1943), Na sluníčku (1944), Ztracený úsměv (1945), Německá válka (1945-1947), Život jde dál (1955), Severní záře (1956), Konec a začátek (1958), Trochu slunce (1957), Okno (1958), Aféra (1959), Černá hvězda (1959), Vzpomínky na starý Hradec (1960), Dřevěná madonka (1962), Devatenáct klavírů (1964), Čarovná flétna (1964), Beranní dvůr (1964).

 

NAHORU